Outcast: Second Contact

 

Americká armáda vyslala sondu Christobal, portálem připomínajícím hvězdnou bránu, avšak došlo k jejímu sestřelení a komplikacím v podobě vytvoření černé díry na Zemi. Ve snaze zachránit Zemi před katastrofou, byl sestaven tým vědců v čele s bývalým člen NAVY Seal Cutterem Sladem. Pověřen úkolem zajistit jejich bezpečí na cestě směr planeta Adelpha, při opravě sondy a odstranění problému s černou dírou, se však dostává do problému. Po průchodu se ocitá uprostřed odlehlé vesnic, ovšem bez vědců. Zjišťuje, že místní obyvatelé nejsou lidé, ale rasa zvaná Talan. Na jejich světě vládne vojenská diktatura, která se ovšem spoustě obyvatelstva nelíbí. Právě proto ve vás vidí vyvoleného Ulukaie, jenž jim pomůže ukončit období útlaku a nepokojů. Vše důležité se objeví v úvodním retro komiksovém intru.

 

 

Země zaslíbená

 

Aby Cutter Slade našel na planetě zmizelé vědce, bude potřebovat pomoc místních obyvatel s plochou hlavou a vystrčenou bradou. Bohužel nic není zadarmo ani v paralelním světě na planetě Adelpha. Velice rychle si domorodé obyvatelstvo získá na svou stranu, čímž začíná hledání magických artefaktů roztroušených po všech koutech světa. Nenechte se zmást dnešním herním světem, připravte se na dlouhé dobrodružství, neboť žádné směrovky nebo navigaci nenajdete, jediné co dostanete k dispozici je kompas a mapa. Klíčové pro vás ale budou především informace od samotných domorodců. Díky chybějícím popiskům na mapě, se více zaměříte na jména, budovy, okolí a samozřejmě popis cesty plynoucí z dialogu. Hlavní náplní hry se tedy částečně stává konverzace, někdy příliš zdlouhavá a bohužel i nezajímavá. Řekl bych na dnešní dobu poměrně zabiják zábavy, což hodnotím záporně, jelikož dlouhé tlachání hráče odradí od vedlejších misí, které z rozhovoru vyplynou.

 

Jak to mohlo být jinak

Hra si našla dokonce svůj vlastní jazyk, objeví se několik speciálních výrazů, nedávající smysl bez zapnutých titulků. Jediným kladem snad je jen suchý humor a narážky na vše možné. Dabing to rozhodně nevylepšil, dialogy občas navodí nechápavý úsměv na tváři. Hudba zůstala původní, takže při toulkách po krajině, pohledy na nebe poseté planetami s hvězdami dává symfonický orchestr hře Outcast: Second Contact epický nádech. Grafická stránka hry došla zlepšení, avšak některé části hry si žádaly nějaký ten čas navíc pro vypilování detailu při pohledu zblízka, větší paletu objektů, jako jsou stromy, budovy či obličeje obyvatel. Ta lepší stránka oproti původnímu dílu je pestrý, obydlený svět plný detailů, různorodá krajina plná pralesů, pouští, zasněžených hor nebo lávových jezer.

Outcast: Second Contact není jen o novém grafickém kabátě, ale také o akcí nabité souboje. Ne všem se může líbit ovládání z konce devadesátých let, ale po chvilce hraní se na něj dá zvyknout. Nepřátelé se ovšem na dnešní dobu chovají lehce zmateně a pobíhají sem a tam s velice malým pudem sebezáchovy, nehledě na fakt, že se občas dokáží zaseknout o textury ve hře. To samé platí pro hlavního hrdinu, kterému však pomáhají chytré trysky, umožňující dlouhé skoky. Během soubojů se setkáte s automatickým zaměřováním a citlivou myši, což při přesile nepřátel nedělá dobrotu. Hra není dělaná na přesné zásahy, spíše ji pojali v zábavném stylu, kdy klidně vystřílíte zásobník a nepřátelé stále stojí. V tuto chvíli bych zvolil taktiku běhání dokola v nekončící střelbě. Naleznete zde několik futuristických zbraní, které se v průběhu hry levelují. Shrnuto a podtrženo Outcast: Second Contact si najde dozajista své fanoušky, hlavně z řad nostalgiků, jež hráli první vydání.

Minimální požadavky:

• 64-bit Windows 7
• 4th Gen Intel Core i5 / AMD FX 8300
• 6 GB RAM
• 15 GB HDD
• NVIDIA GeForce GTX 670 / AMD Radeon HD 7950
• DirectX 11

Martin Foldyna, 17.12.2017 15:31