Vláda to zkouší s digitální daní

Vláda ČR se rozhodla zasáhnout vůči internetovým gigantům, kteří sice generují tržby na území České republiky (a Evropské unie vůbec), avšak zisky daní v zemích, které svou legislativu byly ochotny flexibilně přizpůsobit přítomnosti těchto firem. Jelikož daňová rezidence není jediným způsobem úniku daním u daných subjektů, zdaní vláda přímo tržby na území ČR, nikoliv jen všemi způsoby „očištěný“ zisk.

 

Vláda schválila návrh zákona o digitální dani. Míří na internetové giganty, kteří jsou digitálně přítomné v České republice, generují příjmy od českých občanů a firem, ale vše odvádějí do zemí, kde za velmi výhodných podmínek fyzicky zakotvili svá sídla. 

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala ostatním firmám v České republice, což je nefér. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení. Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Daň necílí na malé - dokonce ani na střední či dokonce ani na české poměry velké projekty. Týká se pouze společností s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 mil. Kč, upřesňuje Michal Žurovec, mluvčí Ministerstva financí. A to navíc takové společnosti, pro něž je daná služba podstatnou součástí vlastní činnosti - nikoliv tedy služby, jejichž podíl na zisku společnosti je menší než 10 %. 

„Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti jsme se rozhodli vyloučit z návrhu zákona ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ vysvětluje rozhodnutí Schillerová. 

Zákon o dani z digitálních služeb cílí na 3 oblasti:

1. umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní
2. využití mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli;
3. poskytnutí dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

Fakticky by tedy měli platit velcí poskytovatelé reklamy, jako jsou Google a Facebook, firmy typu Amazon či Apple - a v důsledku toho, že se má nařízení vztahovat i na platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují poskytovat si mezi sebou navzájem služby za úplatu, i Uber či třeba Airbnb. 

7 % z tržeb

Výše daně bude 7 % z tržeb na území ČR. Podstatným momentem je danění tržeb, nikoliv zisku, který právě tyto společnosti z daňových důvodů „očišťují“ všemi možnými i nemožnými způsoby. Zákon vstoupí v platnost v polovině roku 2020 a dle všeho bude platit pouze do roku 2024. Vláda tak chce ponouknout jednání na úrovni Evropské unie, která by měla zaujmout jednotné stanovisko při zdaňování internetových megakorporací. Dáváme tím jasný signál, že jde o dočasné opatření, aby se zvýšil tlak na přijetí řešení na úrovni OECD nebo alespoň EU, říká Schillerová.

V roce 2020 se z daných podmínek predikuje daňový výnos ve výši 2,1 miliardy korun, v letech dalších by pak mělo jít až o pět miliard ročně. Ovšem Martin Tuček, daňový expert Moore Stephens, upozorňuje na možná úskalí výběru této daně: Nadnárodní společnosti mohou rozporovat základ daně, který bude obtížně stanovitelný, a mohou dokonce odmítat tuto daň zaplatit, protože pro ně nebude dostatečně srozumitelná. Hrozí tedy, že hned od počátku účinnosti zákona nebude panovat shoda v tom, jak vidí daňový základ nadnárodní firmy a jak finanční úřad.

Zdroje

• Ministerstvo financí ČR, ČT24
• Image by Pete Linforth from Pixabay

 

Daniel Beránek, 21.11.2019 17:17

 

 

 

	Jarní aktualizace ZPS X: AI úpravy fotek rychleji, chytřeji, přesněji Český software Zoner Photo Studio X přichází s jarní aktualizací, která posouvá hranice fotoeditace na novou úroveň. Díky pokročilým AI nástrojům a dalším inovacím je práce s fotografiemi rychlejší, preciznější...
	Mistral Small 3: malý, ale s velkými možnostmi Francouzští vývojáři Mistral, známí svou láskou k open-source, přichází s novým AI modelem Mistral Small 3. S 24 miliardami parametrů je sice menší než konkurenční obři, zato však nabízí rychlost, nízké...
	DeepSeek R1 a Qwen2.5-Max: přijde osvěžení AI z Číny? Nové AI modely DeepSeek R1 a Qwen2.5-Max představují dva odlišné přístupy k tréninku a provozním nárokům, které by mohly zásadně ovlivnit budoucí vývoj umělé inteligence. Zatímco DeepSeek R1 se profiluje jako model postavený na...
	Grok od xAI: první kroky v podobě samostatné aplikace Grok, umělý inteligentní asistent od společnosti xAI, udělal další krok na cestě k větší dostupnosti. Coby samostatná aplikace se šíří na další platformy. Co Grok nabídne, kde ho již můžeme vyzkoušet a co teprve přijde? ...