Ostravská Karolina je 70. na světě
Karolina je 70. na světě. Teda ne důl Karolina, ani koksovna Karolina, ani plocha po obou zaniklých entitách Karolina - a dokonce ani obchodní centrum Karolina - ale superpočítač Karolina ze stáje IT4Innovations sídlícího v areálu Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. A na 70. pozici se umístil v rámci žebříčku TOP500 superpočítačů se svou akcelerovanou částí určenou pro umělou inteligenci.
Superpočítač Karolina se v žebříčku TOP500 umístil hned nadvakrát:
- na 70. místě, a to sice se svou akcelerovanou částí s výkonem Rmax 6,048 PFlop/s a příkonem 297 kW. Akcelerovaná část obstará komplikované výpočty například pro aplikace umělé inteligence;
- a na 149. místě se svou neakcelerovanou částí (výkon Rmax 2,837 PFlop/s, příkon 503 kW), určenou pro obecnější typy výpočtů.
Karolina nebyl jediný nadvakrát zastoupený superpočítač, čehož si všiml i Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations:
„Při vyhlašování letošního žebříčku TOP500 jsme byli svědky poměrně vzácného okamžiku, nejen naše Karolina, ale několik dalších superpočítačů se v žebříčku umístilo hned dvakrát. To je dáno faktem, že spouštění výkonnostních testů se provádí odděleně na akcelerované a neakcelerované části.“
Vondrák se domnívá, že kdyby byl zohledněn výkon obou částí, umístila by se Karolína do první padesátky kandidátů.
Karolina bude v testovacím režimu dostupná prvním uživatelům po akceptačních testech superpočítače v datovém centru, které by být hotovy do konce června 2021. Poté by měla sloužit „při vývoji nových materiálů, léků, zkoumání změn klimatu či simulacích spojených s digitálními dvojčaty“. Průmysl by měl mít možnost na superpočítači zkoumat nové technologie či využít simulací, které mu umožní uspořit značné finanční výdaje spojené s testy v realitě.
- integruje:
- „100 000 jader CPU;
- 250 TB RAM
- více než 3,8 milionu CUDA jader/240 000 tensorových jader NVIDIA A100 Tensor Core GPU s dedikovanou operační pamětí o celkové mohutnosti 22,4 TB běžící na technologii HBM2 a
- diskovou kapacitu s propustností 1 TB za sekundu.“
- a obsahuje:
- „univerzální část: 720 serverů s výkonem 3,8 PFlop/s;
- akcelerovanou část 70 serverů (každý s 8 GPU) o výkonu 11 PFlop/s až 150 PFlop/s pro výpočty umělé inteligence;
- část pro zpracování rozsáhlých souborů poskytující až 24 TB paměti a výkonem 74 TFlop/s;
- 36 serverů s výkonem 131 TFlop/s vyhrazených k poskytování cloudových služeb;
- vysokorychlostní síť propojující vše navzájem rychlostí 200 Gb/s;
- úložiště o kapacitě 1 PB s rychlostí 1 TB/s pro simulace v oblasti datové analýzy a umělé inteligence.“
Zcela nejvýkonnějším superpočítačem světa je Superpočítač Fugaku ve výzkumném centru počítačových studií Riken v Japonsku. Ten dosahuje výkon Rmax 442,01 PFlop/s, a to při příkonu 29 899 kW.
Zdroje
- Top500.org
- IT4Innovations
