
Klidně se vzdáme i prvorozenéhoObětovali byste prvorozené dítě? Sdíleli veškeré své informace se zaměstnavatelem? Či třeba s NSA? Nejen výzkum michiganské univerzity indikuje, že cokoliv z toho uděláme raději, než bychom pročítali licenční podmínky. Jak na to přišli?
Číst licenční podmínky je děsná otrava. Ruku na srdce - kdo je kdy naposledy četl a jestli vůbec? A z toho zlomku čtenářů podmínek užívaní softwaru/služby - kolik je těch, kteří tak činí v rámci pracovní náplně či deformace? Po eliminaci všem předešlých bychom se dostali k velmi malému počtu případů, kdy si zákazník/uživatel opravdu licenční podmínky přečte, nejčastěji pod tíhou uvědomění si rizika z nich plynoucího. Toto obecné povědomí se do podoby závěru vědeckého výzkumu podařilo dostat dvojici michiganských výzkumníků Jonathanovi A. Obarovi a Anne Oeldorf-Hirschové v práci The Biggest Lie on the Internet: Ignoring the Privacy Policies and Terms of Service Policies of Social Networking Services. Soustředili se v ní na pozornost, jíž věnujeme čtení zásad ochrany osobních údajů a podmínek služby. Většina z 543 participantů studie se neobtěžovala se čtením podmínek služby sociální sítě NameDrop, která byla vytvořena pouze pro účely experimentu. 399 z nich (74 %) rovnou přešlo k odsouhlasení prostřednictvím tlačítka Quick Join, zbytek průměrně četl zásady ochrany osobních údajů 73 sekund a podmínky služby 51 sekund. Vzhledem k rozsáhlosti textů (7 977 a 4 316 slov) by však průměrné hodnoty čtení měly dosáhnout 30 minut u osobních údajů a 16 minut u podmínek služby. A aby výsledky nabraly na signifikantnosti, zakomponovali Obar a Oeldorf-Hirschová do textu:
Výsledek? Ani jedna z těchto podmínek nebyla důvodem k neodsouhlasení pro 98 % účastníků. Autoři to shrnují v záměrně suchém závěru: „Výsledky studie poukazují na to, že jedinci často zcela ignorují podmínky služby a zásady ochrany osobních údajů...“ Obar pak v dopise pro Federal Communications Commission vyvozuje, že tyto výsledky „zcela zpochybňují takzvaný model upozornění a volby“, kterým k ochraně soukromí přistupuje legislativa a který poskytovatelé služeb naplňují oznámením způsobů sběru uživatelských dat a nabídnutím možností neúčasti. Obar dopis uzavírá: „Transparentní komunikace a poskytnutí přístupu jsou výborné body, kterými začít, ale zároveň i hrozné, pokud by se jimi mělo i skončit. Je třeba udělat mnohem více, abychom zajistili, že jsou si uživatelé vědomi toho, s čím souhlasí. A že jsou ochráněni před hrozbami spojenými se sdílením dat a jejich dalším využíváním.“ Smutný výsledek experimentu jen odkazuje k podvědomé nechuti vůči blábolným textům, jejichž maximou je: není práva, na které by měl uživatel nárok - není povinnosti, kterou by poskytovatel nemohl beztrestně zanedbat (paraf. SHEA, WILSON The Illuminatus! Trilogy). Zdroje: arstechnica.com, MediaPost.com, Obar, Jonathan A. and Oeldorf-Hirsch, Anne, The Biggest Lie on the Internet: Ignoring the Privacy Policies and Terms of Service Policies of Social Networking Services (July 7, 2016)
Daniel Beránek, 14.07.2016 14:12 Francouzští vývojáři Mistral, známí svou láskou k open-source, přichází s novým AI modelem Mistral Small 3. S 24 miliardami parametrů je sice menší než konkurenční obři, zato však nabízí rychlost, nízké... Nové AI modely DeepSeek R1 a Qwen2.5-Max představují dva odlišné přístupy k tréninku a provozním nárokům, které by mohly zásadně ovlivnit budoucí vývoj umělé inteligence. Zatímco DeepSeek R1 se profiluje jako model postavený na... Grok, umělý inteligentní asistent od společnosti xAI, udělal další krok na cestě k větší dostupnosti. Coby samostatná aplikace se šíří na další platformy. Co Grok nabídne, kde ho již můžeme vyzkoušet a co teprve přijde?
... Nejhorší je, když najdete filmovou perlu, ale nemáte k ní titulky. A když už je najdete, tak nesedí. A i když ve VLC posunete jejich časování vůči časování zvukové stopy, tak se ty stopy neustále rozcházejí - a to dokonce nikoliv symetricky. To pak... |